Radnice Prahy 11 zveřejnila zprávu, že bude prodávat pozemky parku za částku 38 milionů Kč. Park se "zrevitalizuje" stometrovým mrakodrapem a šestipodlažními podzemními garážemi. Kupcem bude neprůhledná společnost Tweelingen, která nikdy nic nepostavila. Skořápka bez obsahu. Do minulého týdne přitom platila cena 10,7 milionu. Starosta Mlejnský nás od roku 2010 úporně přesvědčoval, že představuje cenu tržní. My jsme stejně zarputile trvali na tom, že jde o ryzí podvod, obstarali důkazy a pro klid duše podali trestní oznámení. Po jeho odložení následovala naše stížnost. Byl k tomu zatraceně dobrý důvod. Policie byla až příliš vlažná.
Proč se cena vyšplhala na 38 milionů? Odpověď je jednoduchá. Původně schválená cena zavání pěkným malérem. To ty naše důkazy. Z rozjeté akce by se starostovi Mlejnskému špatně couvalo. Pozemky jsou "zadané". Akce se musí dokončit. Investor zase tak tratit nebude. Díky zarážející vstřícnosti radnice si může v parku postavit pěknou dominantu. "Proces (prodeje) pokračoval dva a půl roku. V okamžiku, kdy má pozemek územní rozhodnutí na administrativní budovu, nechali jsme udělat nový posudek. Vždy jsem říkal, že cena bude určena až v okamžiku, kdy se prodej bude uskutečňovat," sdělil starosta Mlejnský agentuře ČTK.
Pozemky na Praze 11 se za současné radniční koalice zásadně prodávají pod cenou a většinou netransparentním kupcům. Developerské žně likvidují to, co nás odlišuje od Žižkova. Poslední volné zelené plochy. Jako Litochlebské náměstí. Až nám koalice udělá z Prahy 11 Žižkov, bude hnus tu bydlet
Takové pohádky může spolknout pouze neinformovaný čtenář. Mlejnský nový posudek udělat nechtěl. Stačí nahlédnout do smlouvy z února 2010. S klidem v duši mohu starostovo tvrzení označit jako lež, jenže to by nebylo ono. Neinformovaných čtenářů jsou spousty a netuší, že mají co dělat s manipulátorem první třídy. Může se stát, že uvěří Mlejnskému a to by byl malér. Díky takovým politikům si můžeme utahovat opasky od rána do večera. Mnohem zajímavější bude, když seznámím veřejnost se skutečným pozadím případu. Pěkně krok za krokem. Půjde o triller s temným pozadím. V blogu jsem chtěl psát o aeroplánech, historii a hvězdách. To mám docela rád. Místo toho se budu brodit v bahně české politiky ovládané mafií. To mě vůbec netěší. Bude toho víc. Události se vrší dva a půl roku - v tom jediném starosta Mlejnský nekecá.
Země je prý placatá. Nesou ji čtyři sloni stojící na obrovské mořské želvě. Zřejmě tomu věří Policie ČR i justice. Jinak by nemohli mezi lidi vypouštět mraky naprostých absurdit a přehlížet jasně viditelné zlodějny. Na druhou stranu existují šílenci, kteří tvrdí, že je Země kulatá, Prahu 11 ovládá mafie a zdejší ODS provádí špinavé kšefty s pozemky a zakázkami. Navíc poukazují na to, že se to děje s vědomím ČSSD a KSČM. ODS si je zavazuje například placenými funkcemi. Věřím, že je Země kulatá a věřím i tomu, že Vás přesvědčím o zlodějnách. Jen to bude chvilku trvat. Je to skoro na román. Dovoluji si předložit druhou část povídání o podvodu na Litochlebském náměstí. Nehodlám si přitom brát servítky.
V lednu 2010 se mi dostaly do ruky materiály k připravovanému jednání zastupitelstva. Jeden z bodů se týkal výběrového řízení na prodej pozemků parčíku v lokalitě Litochlebského náměstí. Dokumenty mi vyrazil dech. Obec měla v úmyslu prodat pozemky o rozloze necelých 7000 m2. Cena: 10,7 milionu Kč, kupující: firma Tweelingen. Co je na tom divného?
Na podzim roku 2009 dostala radnice geniální nápad. Zrevitalizuje park na Litochlebském náměstí. Normální člověk by patrně oslovil zahradního architekta, nechal vytvořit projekt, doplnil vhodné stromy a keře... Dá se na to pohlížet i jinak. Parčíku na Litochlebském náměstí přežil generace, ale jak vidět, nic netrvá věčně. Územní plán do něj načmáral kód SMJ-E. V lidské řeči to znamená, že jde o zastavitelné pozemky, na kterých lze stavět vícepodlažní budovy. Tento fakt si velmi dobře uvědomoval starosta Dalibor Mlejnský. Možná ho znáte z tisku. Figuroval v aféře Bártovy agentury ABL. Jako "pravděpodobný objednatel sledování". Téma si můžete oživit v některém ze starších blogů. Možná škrtnete slovo pravěpodobný. V září 2009 si Mlejnského radnice objednala vypracování cenového posudku na pozemky a v říjnu zveřejnila záměr prodeje pozemků formou výběrového řízení.
Mezi podklady pro výběrové řízení byl cenový posudek na pozemky. Ze znalce vypadla podivná částka: 10,055 milionu Kč za 6.765 m2. Trochu divná matematika. Průměrně informovanému člověku se při ceně cca 1500 Kč/m2 zatají dech. To snad nemůže být pravda? V Praze? Zastavitelný pozemek na dohled od metra je cenově jinde. V lokalitě se běžně prodává za částky mezi 4.500- 11.000 Kč/m2... V čem je zakopaný pes? Zákon 131/2000 O Hlavním městě Praze (§ 36, odst.2) uvádí: "Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem." Slovo zpravidla vysvětluje následující věta: "Odchylka od této ceny musí být zdůvodněna." Znalec vyhotovil posudek "podle cenového předpisu", který se používá pro daňové účely, ne pro účely prodeje. Od takového posudku se tržní cena nemůže odvozovat. Nemá s ní zhola nic společného. Jenže to obyčejný člověk netuší. Důležité bylo, že se starosta Mlejnský mohl ohánět papírem s kulatým razítkem. Podle něj je cena určená tímto posudkem, cenou tržní- tedy "cenou v místě a čase obvyklou". Naprostý nesmysl. Jaký by byl správný postup? Tržní cena, se před prodejem obecního majetku určí pomocí takzvaného "odhadu tržní ceny". Takový postup je v zájmů konšelů. Když se pokouší prodat za pár šupů, je to na kriminál. To by ovšem nesměla být policie slepá.
Na výběrové řízení se spěchalo. Z úřední desky vyplynulo, že na podání nabídky není téměř žádný čas. Podmínkou bylo vypracování studie revitalizace parku a výše nabídnuté ceny. Námi oslovení architekti se šibeničnímu termínu smáli. Za tak krátkou dobu se nic smysluplného nevytvoří. Do podobné soutěže se normální firma sotva přihlásí. Není to výběrové řízení ušité na míru? A ještě jedna drobnost. Přihlášení zájemci měli k dispozici výše uvedený posudek na nesmyslně nízkou částku. Sami nabízeli částky jen o málo vyšší. Výběrového řízení se zúčastnily tři firmy, které revitalizovali park administrativou a obchody. Jejich představy byly dost šílené. Druhé kolo mělo řešit umístění pomníků. Vítězná firma je ve svém projektu odsunula k silnici. Tam nepřekážely stavbě. Vymyslela administrativní budovu a několikapatrové nadzemní garáže (později projekt zásadně změnila) a nabídla "astronomickou" částku- 10,7 milionu korun. Skutečná cena pozemků byla v té době minimálně dvojnásobná.
Druhá firma ze soutěže odstoupila. Prý neměla kapacity a čas. Třetí firma nabídla částku jen o 4610 Kč vyšší (!!), než uváděl posudek. Tak moc chtěla vyhrát. Takže to shrnu: nesmyslný posudek, šibeniční termín na vytvoření studie a podivný postup "poražených" firem. Skoro to vypadá, že dělaly křoví ve výběrovém řízení. Ale to se mi všechno určitě jen zdá. Nezapomeňte, že jsem šílenec, které nevěři v placatost Země a za vším vidí mafii.
Budu stručný. Vlastník firmy byl neznámý. Šlo samozřejmě o společnost s akciemi na doručitele, firma nikdy nic nepostavila, neměla historii, kancelář, telefon, ani webové stránky. Později je vytvořila. Obsahovaly jen obecné proklamace adresované obyvatelům okolí plánované stavby a odpovídaly letáčku, kteří dostávali místní do schránek. V dejvickém činžáku jsem nenašel ani zvonek. Jen lísteček s názvem Tweelingenu a čtyř dalších neprůhledných firem. Na soukromé schránce. Obchodní rejstřík prozradil zajímavé souvislosti. Jeden z členů představenstva bydlel na Jižním Městě. V ulici Láskova. Tehdy to bylo pár metrů od bydliště starosty Mlejnského. Předseda představenstva- Marcel Lipus, pro změnu trénoval v klubu bojových sportů, který získal přičiněním starosty Mlejnského před časem téměř zdarma rozsáhlé prostory v oblíbeném kulturáku. Dnes už bývalém kulturáku. Hudební koncerty vystřídaly údery a kopy. V našem příběhu o tom ještě bude řeč. Co napsat závěrem kapitoly? Pro inspiraci jsem si odskočil na Litochlebské náměstí. U pomníků padlých proběhla vzpomínková akce ke Dni veteránů. Přišel i duchovní. Z jeho řeči si pamatuji jednu větu: Když dostává spravedlnost na frak, uráží to Pánaboha. Myslím, že je fuk, jestli věříte v Pánaboha, nebo ne. Uráží to i slušné lidi.
